Pečujeme rádi. Tak zní název projektu, který kyjovský spolek Educante připravil pro lidi, již se doma starají o své nemocné, postižené nebo i umírající blízké. V souladu s názvem projektu o ně sice pečují rádi, ale potýkají se přitom s řadou problémů. Educante pečuje o pečující a těm může pomoci např. poradna, kterou provozuje, anebo vzdělávací program téže organizace.
Před několika lety, kdy Educante začínalo s pomocí pečujícím, naráželo často na pochopení, a to ze strany veřejného sektoru. V té době se všichni spoléhali hlavně na fungování sociálních služeb, které se starají o nemohoucí. O potřebě podpory pečujících z řad příbuzných nebo blízkých se teprve začínalo mluvit. „My v žádném případě nenahrazujeme sociální služby, spíše je doplňujeme. Ve chvíli, kdy zjistíme, že pečující už péči sami nezvládají, tak jim sociální službu doporučujeme. Ideální je stav, když je sociální služba schopna aspoň na pár hodin převzít starost o nemohoucího, aby měli pečující z jeho rodiny čas i sami na sebe,“ říká zakladatelka spolku Educante Zuzana Šrahůlková.
Jak Educante pečuje o pečující
Zkušenosti sbíral i samotný spolek. Dnes už jich má tolik, že dokáže vytyčit tři hlavní momenty, ve kterých pečující potřebují pomoc nebo radu. V prvé řadě jsou to noví pečující. Ti potřebují získat jak informace, tak praktické dovednosti. Když si příbuzní odvážejí nemocného domů z nemocnice, tak jim sice sociální pracovnice poskytne informace, v této těžké situaci však často nejsou schopni si všechno hned zapamatovat a správně se zorientovat. A tak často volají do poradny pro pečující. „V týmu máme dlouholetou pečovatelku i sociálního pracovníka, takže jsme schopni jim poradit, jaké pomůcky, například pleny, mají koupit, jak manipulovat s nemocným, ale také na jaké sociální služby se mohou obrátit a na jaké dávky mají nárok,“ vypočítala Zuzana Šrahůlková možnosti poradny.
Vedle začínajících pečujících ale potřebují pomoc i ti, kteří se o svého blízkého starají dlouhou dobu. Právě jim hrozí syndrom vyhoření. Péče je časově velmi náročná a lidé se jí často věnují doslova na plný úvazek. Vzdávají se koníčků, ztrácejí sociální vazby, nezřídka také přicházejí o zaměstnání. Často pak trpí pocitem vlastní méněcennosti. Přitom v průběhu péče získávají nové znalosti a dovednosti. Ty ještě posiluje účast na vzdělávání, které formou kurzů organizuje také spolek Educante. Jejich účastníci si upevní své kompetence a posílí vlastní sebevědomí. „Dokonce se stává, že si tyto schopnosti odnášejí i do svého profesního života a stávají se z nich profesionální pečovatelé,“ dodává Zuzana Šrahůlková.
Třetí situací, kdy pečující potřebují pomoc, je změna stavu osoby, o kterou pečují, především změna k horšímu. Často pak už sami nezvládají péči, hledají příslušnou sociální službu, ale ta mívá nezřídka zaplněnou kapacitu. Educante se snaží podpořit vznik odlehčovacích služeb i během komunitního plánování sociálních služeb.
